Číše z lesního skla - gotika, renesance
Lesním (historickým) sklem je nazýváno sklo s nazelenalou barvou a bublinkami.
Sklo je vyráběno středověkou technologií, jedná se o ruční řemeslnou výrobu a již zmíněné bublinky a mírné
nerovnosti dodávají dnes lesnímu sklu jeho kouzlo dávných časů. Pro repliky středověkého skla jsou typické stopy na dně nádob, které vznikly odloučením od sklářské píšťaly a různé typy dekorů – maliny, štípané nálepy, tažené kapky atd. Ty nebyly pouze zdobným prvkem, ale splňovaly také praktický význam. V době největšího používání lesního skla se stolovalo hlavně rukama a členitý povrch sklenic zaručoval, že sklo v nich neklouzalo. Lesní sklo se i přes svoji zdánlivou křehkost vyznačuje odolností a pevností a při ťuknutí o sebe vydává krásný zvonivý tón. Výjimečnost tohoto skla oceníte při praktickém užívání.
Gotická číše (píšťala) českého typu s perličkami
Typické pro českou středověkou sklářskou výrobu byly vysoké mírně se rozšiřující číše (píšťala). Těchto válcovitých číší existovalo několik typů, nejoblíbenější ale byly tzv. číše českého typu s perličkovými nálepy. Jedná se o vysokou ( cca 40 - 60 cm), štíhlou číši zdobenou obvykle perličkami nebo již méně často jinými vzory - klikatkami, rádlovými spinami apod. Jiná varianta byly o něco nižší píšťaly také zdobené perličkami a ve spodní části širokou spinou, podle níž se někdy nazývají jako číše s límcem. Tyto všechny vysoké válcovité číše se u nás vyráběly od pol. 14. do konce 15. století.
Gotická číše s nálepy (předloha Číše Oldřicha z Chlumu )
Číše Oldřicha z Chlumu (hrdiny historických detektivních románů Hříšní lidé Království českého od autora Vlastimila Vondrušky) je stylizací typů číší, ojediněle dochovaných z poloviny 13. století. Tvar je odvozen od slavné číše z Aleppa, kterou dostal král Přemysl Otakar II. darem od bagdádského chalifa. Perličkový dekor, inspirovaný původně slavnými korintskými poháry, byl ve středověké Evropě velmi oblíbený. Bohatí šlechtici, jakým byl i královský prokurátor Oldřich z Chlumu, mohli takové číše běžně používat.
Kraustrunk
Ve středověku se mimo různých forem kutrolfů, lahvic a vysokých válcovitých číší vyráběly nižší číšky různých tvarů zdobené mnoha dekory. Tyto vyúsťují ve 2. polovině 15. století ve známý krautstrunk a v 16. století pokračuje postupná tvarová přeměna krautstrunků až v romery. Krautstrunk je číše válcovitého nebo soudkovitého tvaru s miskovitým ústím vyráběna převážně v německých zemích. Kromě dekoru s perličkami byly tyto číše často zdobeny velkými plastickými nálepy, ovíjením nebo spinou. Starší variantou (výroba v byzantském Korintu 11.a12. stol) byla číška kónického tvaru, u hrdla miskovitě otevřená.
Römer bavorských kurfiřtů (Říman)
Romer (neboli „říman") na víno je typickým sklem německé renesance. Číše měla kulovitý vršek (kupu) a masivní válcovitou profouknutou nohu, na spodku bylo obvykle spinované dýnko nebo spina s vymačkávaným povrchem. Jeho charakteristický tvar, který vychzel z varianty gotického krautstrunku, se stal základem pro desítky variací. Novinkou v renesanci bylo používání kovových raznic (nejčastější tzv. malina), kterými byly číše zdobeny. Jeho název byl odvozen buď od slova römen (slavit), či spíše z dobového označení Německa (Říše římská národa německého)-Römer (Říman) jako číše poddaných římského císaře či těch, kteří uznávali jeho vládu. Romery z lesního skla se vyráběly až do 18. století. Tyto typy sklenic byly vyráběny sklářskými hutěmi po celé Evropě. Primát mají rozhodně Itálie, Německo a Čechy. V 16. století pili z podobného romeru i mocní bavorští kurfiřti z rodu Witelsbachů, především Albrecht V. Velkomyslný a Vilém V. Pobožný. Originály jsou uloženy v muzeu v Mnichově.
Renesanční číše
Kromě tradičního tvaru romera se v renesanci od 16. století vyrábělo mnoho různých nízkých číší kónického nebo válcovitého tvaru. Jejich dekor se oproti středověkým číším změnil. Zcela se přestaly vyrábět perličkové dekory a nahradily je různé spiny, nálepy a hlavně tzv. "maliny" vyražené na skloviny kovovými razidly.
Holba
Holba se poprvé bjevila v 16. století a vyráběly se až do konce 18. století. Jedná se o válcovitou nebo soudkovitou číši s jedním uchem.
Číše kurtizány Veroniky Franco
Renesanční číše slavné italské kurtizány, přítelkyně malíře Paola Veronese, který podle ní maloval své akty. Veronika byla sexuálním symbolem své doby a jako jediné se jí podařilo svést homosexuálně orientovaného krále Jindřicha III.
Číše Viking
Sklenice trychtýřovitého tvaru typická pro vikingskou dobu (800 - 1050 n.l.). Velké množství bylo nalezeno během archeologických vykopávek v celé Skandinávii, především však ve švédském městě "Birka" (tehdejší vikingské centrum obchodu). Některé zdroje uvádějí možný původ sklenic z tehdejší Francké říše, odkud si je Vikingové přivezli ze svých cest. Při hostinách se místo na stůl zprvu zapichoval do země, později do dřevěných nebo kovových podstavců. Odtud pochází jeho kuželovitý tvar.
Historické zelené sklo - Repliky skla, Šperky - dárky pro ženy - Šperky bižuterie Made in Jablonec, Parfémy levně - Originální parfémy se slevou až 40% oproti kameným obchodům, , Turistické známky - Přehled turistických známek na portálu Českemsnámi.c, Lužické hory - Seznam ubytování v Lužických horách,
Partneři Partneři 1 Partneři 2 Mapa stránek