Lesním (historickým) sklem je nazýváno sklo s nazelenalou barvou a bublinkami.
Sklo je vyráběno středověkou technologií, jedná se o ruční řemeslnou výrobu a již zmíněné bublinky a mírné
nerovnosti dodávají dnes lesnímu sklu jeho kouzlo dávných časů. Pro repliky středověkého skla jsou typické stopy na dně nádob, které vznikly odloučením od sklářské píšťaly a různé typy dekorů – maliny, štípané nálepy, tažené kapky atd. Ty nebyly pouze zdobným prvkem, ale splňovaly také praktický význam. V době největšího používání lesního skla se stolovalo hlavně rukama a členitý povrch sklenic zaručoval, že sklo v nich neklouzalo. Lesní sklo se i přes svoji zdánlivou křehkost vyznačuje odolností a pevností a při ťuknutí o sebe vydává krásný zvonivý tón. Výjimečnost tohoto skla oceníte při praktickém užívání.
Karafy a džbány
Karafy a džbány byly nejrůznějších forem a velikostí vyráběny po celé Evropě převážně podle italských vzorů. První vzory je možné vystopovat již ve 13. století. Největšími odběrateli tohoto skla byly hrady, kláštery a kostely. V Čechách se první nálezy tohoto skla datují přibližně okolo roku 1460.
Lahvice
Často se pilo přímo z lahve, jednou z nejpoužívanějších typů lahvic ve středověku byl tzv. kutrolf. Jedná se o původně pozdně antickou dekorační lahvici vyskytující se v řadě variant s jedním, dvěma i více hrdélky (kanálky). V antice však sloužily podobné nádoby jako schránky na parfémy a na jihu Evropy, obvzláště ve Francii, si podržely tuto funkci i ve středověku a v renesanci. Největšího rozšíření doznal kutrolf v Německu, kde je prokázána jeho masová produkce a kde se užíval až do 18.století., doložen je také v Čechách. Jako láhve na víno a pálenku se kuttrolfy běžně užívají ve střední Evropě hluboko do 17. století. Podle legendy měl kutrolf sloužit rytířům k pití na koni, aby se jim tekutin nevylila.
Partneři Partneři 1 Partneři 2 Mapa stránek